NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Štvrté album Frantíkov CARNIVAL IN COAL, ktoré sa mi dostalo do rúk je pre mňa prekvapením, ale príjemným. Zase sa mi dostal do rúk album, kde sa genialita snúbi so šialenstvom. Práve takéto veci mám veľmi rád. Zachcelo sa vám hudobného zemetrasenia? Tak nech sa vám páči... na tomto albume je naozaj možné začuť všetko. Karibská party? Skúste „Ohlala“. Trocha funky diskotéky na spôsob JAMIROQUAI s gore tématikou? Tak siahnite po „Cartilage Holocaust“. Album uzatvára husľovo klavírna óda „Promenade“, ktorá tam sedí ako riť na šerbeľ. A takýchto príkladov by ste na tomto albume mohli hľadať donekonečna. V prípade „Collection Prestige“ nejde o nič ortodoxné, nie je to nič pre ortodoxných poslucháčov. CARNIVAL IN COAL sa úspešne boria krížom cez všetky metalové štýly a neštítia sa použiť ani akýkoľvek iný nemetalový prostriedok. Z „Collection Prestige“ priam srší radosť z hudby a dobrá nálada. Dvojica tvoriaca zostavu karnevalu v uhlí, nám na tomto albume pripravila naozajstné hudobné orgie a hody. Čo sa týka zvuku, nemôžem inak ako pochváliť za vydarenú robotu. Jediné, čo by som kapele vytkol, je automatický bubeník. No aj tu si dali záležať, automat je veľmi dobre naprogramovaný a miestami znie až takpovediac živo. Porovnať túto kapelu s nejakou inou sa nedá. Ak máte radi šialenstvá typu FANTOMAS a ZIMMER’S HOLE, tak nie je čo riešiť. Nemáte klapky na očiach? A ste ochotný prijať experimenty toho najťažšieho kalibru? Tak smelo siahnite po tomto produkte, nebudete ľutovať.
CARNIVAL IN COAL sa úspešne boria krížom cez všetky metalové štýly a neštítia sa použiť ani akýkoľvek iný nemetalový prostriedok. Hudobné zemetrasenie a experimentálny metal, ktorý odporúčam len ľudom bez klapiek na ušiach.
8,5 / 10
Arno Strobl
- spev
Axel Wursthorn
- všetky nástroje
1. Party At Your House
2. Fuckable
3. Satanic Disaster
4. Right Click... Save As...
5. Cartilage Holocaust
6. The Lady And The Dormant Sponge
7. Delivery Day
8. Ohlala
9. Living In The Plastic Age
10. D.O.A. (Drunk Once Again)
11. Promenade
Collection Prestige (2005)
Fear Not CinC (2001)
Vivalavida (1999)
French Cancan (1999)
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.